Jdi na obsah Jdi na menu
 


ARO

Na oddělení ARO se miminko objeví, je-li jeho stav nejvážnější. Každé miminko má svojí sestřičku, která se stará jen a jen o něj. Režim na tomto oddělení je nejpřísnější. K miminku mohou většinou jen maminka a tatínek. Pro rodiče je občas složité vnímat a respektovat přísná pravidla na oddělení, některé sestřičky na případné porušení upozorní taktněji, jiné méně taktně, každopádně pravidla mají svůj smysl. Je nutné ochránit miminka od zanesení jakékoliv infekce na oddělení. Proto se rodiče přezouvají, oblékají jednorázové pláště, roušky podle pokynů personálu, dezinfikují ruce. Na toto oddělení nesmí děti, protože děti jsou ze školy a školky promořeny viry, které pro ně už jsou neškodné, ale pro nedonošeňátko smrtelně nebezpečné.  Například i obyčejná rýma, natož střevní průjmy či neštovice!

 

Umožňuje-li to zdravotní stav děťátka, vyndá už i na oddělení ARO sestřička našeho Nedouška z inkubátoru a položí jej jen v plence na maminčinu či tatínkovu hruď. Říká se tomu klokánkování. Miminka a rodiče to milují a hlavně potřebují!

Občas se stane, že miminko, ač jinak tiché, začne u maminky plakat. Z toho může být maminka trochu vyděšená. Co když u ní miminko snad nechce být? Ale kdepak! Všechny dětičky se chovají stejně, jak mají bebíčko, spěchají si k mámě postěžovat a pro utěšení.  A tak i to maličké chce politovat, že bylo píchnuto do ručičky, že bolí to a tamto! A nejvíce si stěžuje, že se mu stýská po mamince! 

 

 

Pokračování příběhu

 

Příspěvky

15. 3. 2014

Komentářů: 0

Rubrika: ARO

Celý příspěvek